Tento portrét zachycuje tichou introspekci mladé dívky, vykreslenou s vynikající jemností a citlivými detaily. Tahy štětcem jemně rozmazávají okraje, čímž vytvářejí snovou auru kolem postavy, zatímco tlumená barevná paleta — dominovaná zemními hnědými a měkkými šedými tóny — dává scéně něžnou melancholii. Dlouhé vlnité vlasy dívky a téměř průhledná krajka na límci jemně kontrastují s neutrálním pozadím a přitahují pozornost k jejímu klidnému, zamyšlenému výrazu.

Kompozice je intimní, úzce se zaměřuje na obličej a horní část těla, což zve k emocionálnímu spojení. Dílo odráží akademický styl 19. století, zdůrazňující realismus a jemnou emocionální hloubku. Jemná hra světla a stínu přidává objem a život, díky čemuž portrét působí živě a tiše vibruje. Je to fascinující pohled na mládí a rozjímání, vyvolávající nadčasový pocit nevinnosti a složitosti.