Dílo zachycuje okamžik klidné kontemplace, vizuální haiku provedené inkoustem a barevnými lazurami. Samotná postava, usazená na skromném oři, hledí na klidnou krajinu. Umělec mistrně používá jemné tahy štětcem k zobrazení scény: klikatý kmen zralého stromu kotví kompozici, jeho větve jsou zatíženy měkkým, strukturovaným listím. Za ním se majestátní zeď táhne po obzoru, proložená strážnicí a náznakem vzdálených hor, jejichž vrcholy jsou jemně tónované barvou. Voda širokého jezera odráží oblohu a vytváří pocit rozlehlého prostoru. Tento obraz evokuje pocit míru a introspekce.