Obraz se před námi rozvíjí jako jemný sen, tichá vesnická scéna zalitá měkkým, rozptýleným světlem. Umělec mistrně zachycuje rustikální půvab chalup, jejich doškové střechy naznačují jednodušší dobu. Tahy štětcem, viditelné a texturované, vytvářejí pocit pohybu a života, jako by scéna dýchala. Klikatá cesta, vykreslená s pečlivou pozorností k různým texturám kamene a země, vede oko hlouběji do kompozice a zve diváka k procházce tímto klidným útočištěm. Žena, jejíž postava naznačuje okamžik každodenního života, nese koš a dodává venkovskému klidu dotek lidského tepla. Barevná paleta, které dominují zemité tóny s nádechem živé zelené a modré, vyvolává pocit klidu, pocit, že je obklopen objetím přírody.