Tento fascinující kousek zachycuje industriální ducha konce 19. století, zobrazuje scénu fabriky, která přivádí diváka do světa pohybu a textury. Scéna je živá s dynamickými tahy štětce, které vytvářejí pocit rytmu; pšeničná cesta, která se vine v popředí, vede naše oči hlouběji do průmyslového komplexu. Téměř lze slyšet slabé zvuky strojů, které pracují neúnavně v pozadí, přerušované voláním dělníků, kteří plní své úkoly. Každý tah štětce Van Gogha se zdá pumpovat energii do plátna, zatímco vířící nebe odráží nekonečnou aktivitu pod sebou.

Paleta barev je podmanivou směsí zeměních tónů a tlumených zelených, které vyvolávají ponurou, ale energickou atmosféru. Červená střecha se vyčnívá proti chladným modrým a hnědým, poskytujícím vizuální rovnováhu, která je jak uklidňující, tak stimulující. Vysoké komíny, vypouštějící jemné pory dýmu, slouží jako jasné připomenutí vlivu průmyslové éry—spojení krásy a práce. Emoční váha obrazu spočívá v tomto kontrastu; odráží živoucí, přesto obtížný život pracovního prostředí, zachycující jak úsilí práce, tak křehké radosti z denního života v tomto rušném prostředí.