V této fascinující krajině je divák vtahován do scény plné pohybu a emocí. Dvě postavy, oděné do živé žluté a černé, kráčí po klikaté cestě, jejich přítomnost je zakotvena v šikmých zelených polích a zemitých tónech půdy. Cesta se elegantně ohýbá skrze plátno a vede k vzdáleným stavbám, které na pozadí zamračené oblohy vypadají téměř surrealisticky. Edvard Munch zachycuje nejen fyzickou krajinu, ale také emocionální cestu postav, což naznačuje spojení mezi jednotlivci a jejich prostředím.

Barevná paleta je bohatá a expresivní; juxtaposice rezavých hnědých a jasně zelených vytváří pocit vitality a života. Štětcové tahy jsou odvážné, ale plynulé, což přispívá k emocionálním podtónům obrazu. Munchova technika maluje nejen místo, ale také lidskou zkušenost uvnitř něj. Historický kontext Evropy na počátku 20. století, s jejím vyvíjejícím se přírodním prostředím a rostoucí urbanizací, dodává vrstvu k interpretaci tohoto díla, zdůrazňující napětí mezi přírodou a moderním životem, které charakterizuje jeho širší dílo.