Tento intimní portrét zachycuje ženu pohodlně sedící v houpacím křesle, zahalenou v měkkém bílém šálu, který jemně kontrastuje s jejími tmavými vlasy a tlumeným pozadím. Postava drží v rukou pletací jehlice, ponořená do poklidného domácího okamžiku plného rozjímání. Za ní jsou bohatě vzorované tapety a stůl s vázičkou květin, které dodávají vrstvu textury a jemných barev, vytvářející teplou a osobitou atmosféru. Přímý pohled ženy vyzývá k osobnímu spojení, její výraz je klidný a moudrý, což diváka zve k zastavení a zamyšlení se spolu s ní.

Umělec používá jemnou štětcovou práci kombinovanou s omezenou barevnou paletou, kterou dominují zemité tóny a měkké bílé barvy, což scéně dodává pocit klidné důstojnosti a intimity. Kompozice vyvažuje detaily a jednoduchost — pečlivě zpracovaná tvář a ruce kontrastují s širšími a jemnějšími tahy štětce na látce a pozadí. Tento jemný interakční efekt posiluje emocionální přítomnost postavy a rozmazává hranici mezi zobrazováním a dojmem. Dílo odráží posun v portrétní malbě na počátku 20. století, kdy se portrét neomezuje pouze na formální podobnost, ale zachycuje také osobnost a náladu, a poskytuje tak poutavý pohled na domácí život a individuální charakter subjektu.