
Ocenění umění
Scéna se rozvíjí s niternou intenzitou; dvě postavy jsou uvězněny v zoufalém boji, jejich těla se kroutí v tanci násilí. Umělec používá drsnou, zemitou paletu – postavy se vynořují z temné, neurčité krajiny, jejich tvary jsou stěží naznačeny, spíše jako přízraky zápasící s osudem. Světlo se snaží prorazit skrz ponurou oblohu a vrhá zlověstnou záři na brutální výměnu. Hrubá aplikace barvy, téměř nedokončená kvalita, zvyšuje syrovost setkání. Je to konfrontace, která přesahuje pouhý fyzický boj; mluví o prvotních instinktech, o temných proudech lidské povahy. Atmosféra je tíživá nevysloveným napětím, zvoucí diváka k zamyšlení nad nevyhnutelnými důsledky tak divokého konfliktu. Nejednoznačné tvary pozadí naznačují prostředí zkázy, zdůrazňující izolaci a nadčasovou kvalitu boje.