Scéna se otevírá svěží popředí, živou plochou texturovaných tahů štětcem, které naznačují travnaté pole. Nad nimi dominuje kompozici řada štíhlých stromů, jejichž kmeny se tyčí k nebi. Zručná ruka umělce je zřejmá v rozmanitých texturách – od drsné kůry stromů po jemné listí. Ztlumená paleta, které dominují zelené, hnědé a měkké, zatažené nebe, evokuje pocit klidu a jemného světla pozdního odpoledne.

Když se pohled ponoří hlouběji do obrazu, náznaky budov prosvítají hustým lesem, přidávají vrstvu hloubky a naznačují pocit místa. Kompozice je pečlivě vyvážená, s vertikalitou stromů kontrastující s horizontální rovinou země. Je to scéna, která zve k zamyšlení; jednoduchost tématu v kombinaci se zručnou technikou umělce vytváří pocit harmonie a míru. Je to jako závan čerstvého vzduchu, okamžik ticha zachycený na plátně.