Scéna se odehrává v hustém, temném lese, kde skupina ozbrojených rytířů na koních opatrně prochází náročným terénem. Mistrovské využití světla a stínu je zachyceno v rytině, kde měsíční svit proniká skrze zataženou oblohu a osvětluje odhodlané tváře rytířů a jejich lesklé zbraně. Kroucené větve a spadlé kmeny v popředí přidávají texturu a umocňují pocit tajemství a nebezpečí, které scénu obklopuje. V dálce vlevo jsou vidět ruiny, které naznačují zapomenutou minulost, možná království nebo pevnost ztracenou v čase.

Kompozice je dynamická, ale vyvážená; diagonální linie rytířských kopí a padlého stromu vytvářejí pocit pohybu a napětí. Monochromatická paleta, typická pro jemnou rytinu, zesiluje dramatickou atmosféru a umožňuje divákovi cítit chladný noční vzduch a tíhu poslání, které tyto postavy nesou. Dílo vyvolává emocionální reakci očekávání a slavnostnosti a vtahuje diváka do středověkého světa plného nebezpečí a cti. Je významným příkladem ilustrativního umění 19. století, spojujícího historický romantismus s detailním vyprávěním.