Obraz zachycuje elegantní siluetu koně, která se subtilně objevuje na pozadí hlubokých, vířících modrých tónů. Kůň, namalovaný expresivními tahy štětce, stojí v elegantním klusu, vyzařující vitalitu a pohyb. Van Gogh používá jedinečnou techniku, při které pracuje s krátkými, energetickými tahy, které dodávají formě texturu a hloubku. Směs bílých a světlých odstínů dává koni téměř svítící vzhled, což vytváří dramatický kontrast s tmavým a melancholickým pozadím. Neustálá práce štětce odráží energii a ducha koně a vyzývá diváka, aby cítil jeho dynamiku a sílu.

Tento obraz, vytvořený v klíčovém období Van Goghova života, odráží jeho fascinaci zvířecí formou a prozkoumání pohybu a emocí. Jednoduchost kompozice — s koněm osamoceným, bez dalších prvků — nutí pozorovatele, aby se zcela soustředil na jeho krásu. Van Goghova láska ke zvířatům se zde přetavuje do živého vyjádření života a vitality, zachyceného v několika mistrovských tazích štětce. Je to, jako by kůň nebyl jen předmětem, ale živou duší zachycenou na mžik na plátně, vyvolávající emoce, které hluboce rezonují s diváky.