Tato jemná kresba zachycuje ženu v ospalé poloze, ležící zamyšleně na elegantním lenošce. Nejvýraznějším prvkem díla jsou plynulé linie a jemné křivky, které obkreslují šaty ženy a nábytek, vytvářející smyslný rytmus, jenž jemně vede pohled po celé kompozici. Umělec používá rafinovanou, téměř éterickou techniku — měkké tahy tužky, které kombinují přesnost s lehkostí, spojující lidskou formu s ladnou křivkou křesla. Monochromatická paleta, založená pouze na grafitových odstínech, zvýrazňuje křehkou auru klidné kontemplace, vyvolávající pocit něžné melancholie.

Kompozice pečlivě vyvažuje prázdnotu a detaily; velké oblasti bez linií zdůrazňují hluboký klid vyjádřený v výrazu a póze modelky. Její obličej je mírně více zastíněný a stává se emocionálním středobodem — ukazuje zranitelnost a jemnou melancholii. Historický kontext evokuje eleganci Belle Époque, období, kdy zachycení prchavých momentů ženskosti a odpočinku bylo poetickým úkolem. Tato kresba emocionálně oslovuje svou jednoduchostí a zdržanlivou krásou, zdůrazňuje intimitu soukromého okamžiku zastaveného v čase.