V tomto jemném a poutavém portrétu odpočívá žena elegantně na lenošce, její postoj vyjadřuje jak uvolnění, tak zamyšlení. Technika umělce, pravděpodobně barevné tužky či pastel na papíře, spojuje jemné linky s jemným stínováním, které dává postavě život a texturu. Zvláštní pozornost poutají její výrazné zrzavé vlasy, které kontrastují s tlumenými zemními tóny šatů, doplněnými zelenými akcenty přinášejícími svěžest a vitalitu.

Kompozice jemně vede oko podél křivky lenošky a ženy ramene, harmonicky integrující formu a prostor. Minimalistické pozadí soustřeďuje pozornost na kontemplativní výraz a kontrast textur mezi oděvem a nábytkem. Dílo vyvolává tichý emocionální ohlas — okamžik pozastaveného vnitřního zamyšlení. Historická atmosféra naznačuje konec 19. století, s lehkým impresionistickým vlivem zachycujícím pomíjivé nálady a intimní scény.