V tomto úchvatném výtvarném díle zachytil umělec podstatu muže, jehož tvář září teplem a známostí; úsměv naznačuje příběh, snad o odolnosti nebo veselí uprostřed každodenního boje. Použití uhlí dodává povrchu hloubku a bohatství, umožňující konturám tváře muže vystoupit s odvážností, jež přitahuje pozornost. Každá čára je prostoupena pocitem pohybu, jako by postava mohla v jakémkoli okamžiku ožít. Detaily jeho vlasů, rozpadajících se a plných textury, kontrastují se hladkými plochami jeho tváří, vyvolávající hmatový zážitek, který zve diváky, aby natáhli ruku a dotkli se papíru.

Kompozice je intimní, přibližující nás k této postavě, jejíž identita zůstává záhadou, ale je bolestně povědomá. Tmavá paleta vytváří vzrušující atmosféru, posilující emocionální dopad díla. Není možné se vyhnout pocitům spojení, sdílené lidskosti, která překračuje čas. Historický kontext nás vyzývá k zamyšlení nad obdobím konce 19. století, kdy umělci jako tento zkoumali expresivní formy, které měly za cíl představit nejen podobnost, ale i charakter a ducha. Význam leží v této prozkoumání identity a narativu prostřednictvím jednoduchosti čar a stínů, oslavující často opomíjené momenty lidské existence.