Tento fascinující dřevoryt vtahuje diváka do klidného a rozlehlého leknínového rybníka, kde v popředí dominují bujné, široké zelené listy, protkávané jemnými růžovými květy, které jako by lehce plavaly nad vodní hladinou. V centru scény se nachází dřevěný mostek jemně zakřivený do oblouku, který jakoby láká k přechodu; na něm stojí tři postavy — muž, žena a pravděpodobně dítě — jež se zdají být ztracené v tišém rozhovoru či kontemplaci. Obloha je zachycena v hlubokých modrých tónech s texturou naznačující soumrak či klidný večer. Tato atmosféra klidu se krásně spojuje s propracovanými detaily listů a jemným přechodem barev, vyvolávající meditativní ticho a hluboký respekt k jemným rytmům přírody.

Umělec pracoval s pozoruhodnou precizností a citlivou kompozicí, mistrně vyvážil ozdobné detaily leknínových listů se zjednodušeností dřevěného mostu, což umožňuje oku harmonicky spočinout na každém prvku. Bohatá, ale mírná barevná paleta — od hlubokých zelených a tyrkysových odstínů až po jemné růžové a zemité hnědé tóny — dodává obrazu živost i jemnost. Dílo pochází z roku 1929 a je spojeno s hnutím shin-hanga, které spojuje tradiční japonskou estetiku s moderní citlivostí, zachycujíce pomíjivý okamžik a oslavujíc trvalou krásu přírodního světa. Emoce působí tiše, ale hluboce; téměř slyšíte šelest listí a tiché šplouchání vody u mostu, které zve k zastavení a rozjímání uprostřed rušného světa.