Tento krajinný obraz krásně zachycuje zatáčející se cestu lemovanou řadou silných stromů, jejichž listy se mění od živé zelené po teplé podzimní zlaté; vyvolává pocit klidu, když se čas jemně rozvíjí. Scéna ožívá zemitými barvami a texturami – bohaté hnědé odstíny cesty kontrastují s živým listím. Jedna osamělá postava stojí blízko zastaveného vozu, možná přemýšlí o kráse nadcházející cesty. Když se dívám na toto umělecké dílo, skoro slyším jemné šelestění listů a cítím chladný podzimní vítr na své pokožce; je to pozvání k procházce po této klikaté stezce.

Monetova práce štětce ukazuje jeho mistrovství ve světle a stínu, vytváří hloubku prostřednictvím vrstev štětcových tahů a skvrnitého světla, které se prodírá mezi větvemi. Kompozice vede pohled k obzoru, provází nás podél jemných křivek cesty. Emoční dopad je hluboký; mluví o pocitech nostalgie a spojení s přírodou, připomíná nám jednodušší časy strávené venku. V širším kontextu impresionismu tato část zdůrazňuje volný styl umělce a oslavu každodenních scén, čímž upevňuje její význam v historii umění.