Tato působivá scéna vtahuje diváka do klidného lesního prostředí, kde dvě postavy sbírají dříví mezi vysokými štíhlými stromy. Stromy dominují kompozici svými pevnými kmeny a spletitými větvemi, malovanými jemnými tahy štětce, které zachycují detaily kůry a listí. Barevná paleta je bohatá na zemité tóny — hluboké hnědé, tlumené zelené a teplé oranžové — dokonale vystihující podstatu podzimu v lese Fontainebleau. Světlo pronikající řídkou korunou vytváří tichou, kontemplativní atmosféru, která zve k poslechu šustění listí a měkkých kroků žen při práci.

Kompozice přirozeně vede oko od popředí — kde ženy ohnuté nad svým úkolem — přes mohutné stromy až k sotva viditelné obloze mezi listy. Technika umělce zručně vyvažuje realismus s jemnými impresionistickými doteky a dílu propůjčuje nadčasovou kvalitu. Emocionálně vyzařuje klidnou, ale cílevědomou energii, zachycující okamžik jednoduchého venkovského života v souladu s rytmy přírody. Dílo má historický význam jako součást zájmu 19. století o přírodní scenérie a každodenní scény, nabízí pohled na tichou důstojnost práce v lese.