Toto poutavé dílo zobrazuje dva kočky, které jsou v napjatém střetu na vrcholu staré kamenné zdi, jejich těla jsou napjatá a prohnutá v momentu prvotního konfliktu. Tlumená paleta šedých a hnědých odstínů dodává scéně ponurou, téměř tajemnou atmosféru, evokující soumrak, kdy se stíny rozmazávají. Jemné, ale výrazné tahy štětcem zachycují štíhlé tvary a texturu srsti s mimořádnou citlivostí, díky čemuž každá kočka vypadá, jako by mohla vyskočit z plátna se svými vyklenutými zády a vztyčenými ocasy. Kompozice je vyvážená, ale nabitá energií — dva dynamické siluety na pozadí jemně zářícího, zataženého nebe, které pulzuje jemným napětím. Popínavé břečťany lemující okraj zdi dodávají klidný přírodní prvek, který ukotvuje tento divoký souboj v křehké, nadčasové krajině. Scéna vyzařuje syrovou emocionální intenzitu — strach, agresi a přežití, koncentrované v pomíjivém, ale věčném okamžiku.

Obraz vznikl koncem 18. století a mistrně zachycuje napětí mezi krásou a brutalitou přírody, odrážející fascinaci té doby jak běžným, tak divokým. Díky omezené paletě a zaměření na naturalistické, ale lehce stylizované tvary zvířat odhaluje umělcovo jemné porozumění anatomii a náladě. Historický kontext a expresivita díla rezonují s osvícenskými debatami o přírodě, instinktu a civilizaci, díky čemuž je tento obraz fascinujícím studiem nejen dvou zvířat, ale i lidských vnitřních bojů promítnutých do přírodního světa.