V tomto působivém zobrazení ožívají tři alegorické postavy s neobyčejnou vitalitou. Střední ženská postava v zářivě bílých šatech, které zachycují každý lesk světla, stojí sebevědomě s rozpaženýma rukama – její pohled je klidný, avšak rozhodný. Po jejím boku stojí statný, polonahý starší muž s křídly, držící přesýpací hodiny a hůl, ztělesňující neúprosný plynutí času, s křídly široce roztaženými jako by chránil či vedl. Třetí postava, mladá žena sedící vpředu, se soustředí na pečlivé psaní do otevřené knihy na klíně – klidná personifikace historie zaznamenávající události.

Technika autora využívá měkké a splynulé tahy štětce, které vytvářejí snovou atmosféru; kontrast mezi jasnými bílými šaty a křídly na temném pozadí zve diváka do nadčasového prostoru, kde koncepty přesahují pozemské hranice. Tlumená paleta barev s teplými okry a studenými šedými tóny zdůrazňuje slavnostní důstojnost a éterickou kvalitu scény. Emocionálně obraz vyvolává úctu k pravdě a plynutí času a vyzývá k tiché meditaci o trvalosti historie a poznání. Je silným svědectvím ideálů osvícenství, ukazujícím, jak jsou pravda, čas a historie propojené síly formující lidské porozumění.