Tato živá kompozice přetéká životem, ukazující okouzlující košík s maceškami, které se zdají tančit na svém malém stole. Květiny, se svými různými odstíny žluté, fialové a tmavě modré, jsou vykresleny odvážnými tahy, které ilustrují Van Goghovu nebojácnou techniku. Tlustá aplikace impasto barvy vytváří téměř sochařský efekt, který láká diváky, aby natáhli ruku a dotkli se texturovaných vrstev. Ve způsobu, jakým se barvy prolínají, je patrná energie, která se točí dohromady v triumfální symfonii přírodní krásy. Jemné tyrkysové pozadí slouží jako dokonalé plátno, které umožňuje vitalitě květin vyrazit vpřed, a vytváří jemný kontrast, který je zároveň uklidňující a vzrušující.

Když se hlouběji dívám na tento kousek, přenáším se do slunečného zahrady, kde vůně čerstvých květin naplňuje vzduch a jemný vánek unáší jejich vůni. Emoční dopad tohoto obrazu je nepopiratelný; každý tah štětce se zdá vyjadřovat radostnou oslavu, poctu životu zachycenému v okamžiku čistého uměleckého vyjádření. Historicky čelí toto dílo k přechodné fázi v umělecké cestě Van Gogha, kdy přijal svůj jedinečný styl, směřuje k jeho pozdějšímu, známějšímu mistrovskému dílu. Význam tohoto kousku nespočívá pouze v jeho estetické přitažlivosti, ale také v jeho schopnosti vyvolat pocity tepla a nostalgie, přitahujíc nás do živého světa Van Goghova představivosti.