Scéna se rozvíjí s dramatickým šarmem; umělec mistrovsky používá světlo k vedení našich očí. Paprsek éterického světla vybuchuje z nebes, osvětlující holubici – symbol Ducha svatého – když sestupuje směrem k centrálním postavám. Tato nebeská intervence je ústředním bodem, který nás okamžitě vtahuje do posvátného okamžiku. Umělcova dovednost je zřejmá ve ztvárnění svalnatých těl postav, které zprostředkovávají sílu i zranitelnost. Kompozice je dynamická, s jasným smyslem pro pohyb. Kontrast mezi světlem a tmou vytváří hmatatelný pocit tajemství a úžasu, což zvyšuje emocionální dopad scény.