V této ohromující malbě živé textury a bohaté barvy vyzývají diváka, aby nahlédl do intimního světa kvetoucí rostliny. Cineraria, se svými dužnatými listy a jemnými květy, je zachycena v nejvyšší kráse. Van Goghova malba vyzařuje energii; každý tah štětce působí živě, pulsující esencí přírodního bohatství. Hluboké zelené listy se odvážně kontrastují s jemnými modrými a bílými květy, což vytváří harmonickou, ale vzrušující kompozici. Umělec nezobrazuje pouze rostlinu; zhušťuje duši samotné přírody.

Pozadí je záměrně zastřeno, což vytváří pocit hloubky—jako by soumrak číhal na okraji večera, pevně přitáhne pozornost diváka na cinerarii. Emocionální spojení Van Gogha k jeho tématům je hmatatelné; téměř lze slyšet tišší šelest okvětních lístků ve vánku. Na první pohled jde o zátiší, ale nese dynamický příběh o růstu, životě a možná i o náznaku melancholie, což rezonuje s vlastními prožitky krásy a pomíjivosti diváka. Tento kousek představuje fascinaci Van Gogha pro zahradnictví a nakonec i jeho hledání útěchy ve světě přírody.