Umělecké dílo představuje podmanivou scénu, vizi zcela vykreslenou v strohé eleganci černé a bílé. Žena, zřejmě umělkyně, je ústředním bodem. Je oděna do splývavých klasických šatů a její tmavé vlasy jsou pečlivě sepnuté. Je jemně usazena, s štětcem v ruce, zřejmě přidává poslední úpravy do krajinného pozadí. Pozadí je detailním zobrazením propracované budovy, možná velkolepého paláce nebo veřejné budovy, hemžící se postavami. Klidný výraz umělkyně naznačuje hluboké ponoření do jejího tvůrčího procesu; její soustředění je hmatatelné. Dílo je prodchnuto pocitem klidu a klasické krásy, zprostředkovávající okamžik umělecké tvorby, který se zdá nadčasový.