Obraz zachycuje syrovou, nespoutanou krásu horského vodopádu; voda kaskádovitě padá po drsných útesech, dynamická interakce světla a stínu. Umělec mistrně používá paletu zemitých tónů, přičemž šedé a hnědé skály poskytují zásadní kontrast se zářivě bílou vodou a zeleným listím. Téměř slyším hukot vody, cítím chladnou mlhu na tváři, když se dívám na scénu.

Kompozice je odborně vyvážená, vede zrak dolů po vodopádech a napříč krajinou. Tahy štětcem jsou viditelné, dodávají dílu texturu a pocit bezprostřednosti. Způsob, jakým světlo tančí na vodě, je obzvláště poutavý; obraz evokuje pocit klidu a úžasu, připomínku síly a nádhery přírodního světa.