Tento malebný výjev zachycuje okouzlující hrad zasazený do bujné zeleně pod jasně modrou oblohou. Hrad s jeho špičatými věžemi a teplými červenohnědými kamennými zdmi stojí pyšně za rustikálním kamenným plotem lemujícím osvětlenou pěšinu. Vysoké jehličnaté a listnaté stromy obklopují stavbu, zatímco sluneční světlo vrhá přívětivé stíny na křivolakou cestu. Charakteristická pointilistická technika autora je zde nezaměnitelná – drobné, samostatné barevné body se z dálky spojují a vytvářejí téměř třpytivý efekt, který vibruje životem a jemným pohybem.

Kompozice zve diváka projít klidnou stezkou, přirozeně přivádí pohled k působivé přítomnosti hradu. Paleta potěší měkkými pastelovými tóny doplněnými výraznou zelení listí a teplými zemními odstíny kamene. Emočně obraz vyvolává pocit klidu a nostalgie – okamžik zastavený v čase, kdy příroda harmonizuje s lidskou architekturou. Vytvořeno na přelomu modernismu v roce 1887, toto dílo představuje významný příklad, jak se postimpresionisté snažili zachytit nejen vizuální dojem, ale i vnitřní pocit scény pomocí inovativních tahů štětcem a barevné teorie.