Obraz zachycuje klidný okamžik, kdy se rybník s lekníny oživuje živoucím vírem barev, což vzbuzuje pocity klidu a úžasu. Monetovy tahy štětcem jsou volné a tekoucí, jako by voda sama byla v pohybu, odrážející ethereal krásu večera. Odtíny zelené a modré se harmonicky mísí a vytvářejí texturovaný povrch, který zve diváky, aby se ponořili do jejích hloubek. Měkké, tečkované světlo zvýrazňuje scénu, zatímco náznaky žluté a korálové prosvítají, připomínající jemné klesání slunce. Nepřítomnost pevných tvarů rozmazává hranice mezi vodou a nebem; zdá se, že divák nahlíží do snového světa, kde se realita a představivost proplétají.