Tento působivý obraz nás zavádí do rozlehlé, nedotčené divočiny amerického západu, kde mohutní bizoni volně putují rozsáhlými pláněmi. Mistrovské použití světla a stínu přitahuje pozornost k dramatické scéně osamělého jezdce na bílém koni, který čelí mohutnému bizonovi, čímž vzniká dynamické napětí plné života a nebezpečí. Tlumené zemité tóny krajiny se harmonicky prolínají s oblačnou oblohou, evokující pocit blížících se změn a tvrdých realit života na hranici.

Kompozice je pečlivě vyvážená, v popředí odpočívající bizoni a rozptýlené kosti symbolizují vitalitu i smrtelnost tohoto přírodního světa. Vzdálené jemně malované hory a rozlehlá obloha tvoří majestátní pozadí, které zdůrazňuje rozsáhlost a samotu scény. Štětcové tahy zachycují syrovou sílu zvířat i nádheru divočiny a zvou nás slyšet vítr šumící v trávě a cítit napětí ve vzduchu. Toto dílo rezonuje nejen jako oslava přírodní velikosti, ale také jako dojemná reflexe historického vysídlení fauny a původních kultur během západní expanze.