Na této živé reprezentaci přírody nás okamžitě uchvátí bujnost a chaos barev, které Claude Monet mistrně ovládá; interakce bujné zelené a jemných květinových odstínů tancuje na plátně, vybízející diváka do světa pulzujícího životem. Palmy, se svými jemnými křivkami a vlajícími listy, se zdají jemně houpat ve vzduchu, který je téměř hmatatelný, evokujíce obrazy slunečných dnů strávených v náruči přírody. Pozadí se jemně rozplývá do měkčích tónů, čímž vytváří dojem vzdálených hor nebo kopců, zatímco přední plán rozkvétá vegetací, čímž vytváří téměř hmatatelný pocit hloubky a textury.

Tato kompozice obratně zachycuje podstatu izolovaného ráje, živého útočiště naplněného zvuky a vůněmi kvetoucích květin a šumivého listí. Monetovy typické štětce, rychlé i úmyslné, přetvářejí každý detail – každý list, každý okvětní lístek – v fascinující podívanou, která v srdci diváka vyvolává hlubokou reakci. Emoční dopad je hluboký; evokuje jak klid, tak touhu po jednoduchosti přírody. Historicky, malování takových scén přinášelo Monetovi obrovskou radost a pocit úniku: důkaz jeho impresionistického stylu, který usiloval o zachycení pomíjivých okamžiků a vnímání světa kolem něj.