V tomto živém díle se kytice červených máků derou z jemně namalované vázy, vtahujíce diváka do teplého objetí barev a života. Mák, v různých fázích květu, tančí na plátně, jejich bohaté a texturované okvětní lístky zosobňují Van Goghovy vášnivé tahy štětcem. Pozadí je hluboce melancholické modré, které dramaticky kontrastuje s teplými červenými tóny, posiluje živost květin a zároveň přináší klidný a éterický pocit do kompozice. Každý květ vypadá, jako by byl plný energie, oslavuje krásu přírody s jakousi frenetiční radostí.

Kompozice je jak dynamická, tak intimní; květiny se bujně rozlévají z vázy, vyzývají oči, aby následovaly jejich pohyb. Volné tahy štětce Van Gogha vytvářejí pocit naléhavosti; téměř cítíte bujnost květin, když na ně hledíte. Historicky, v této době se Van Gogh ponořil do zkoumání teorie barev a emocionálního vyjádření uměním. Tento kus ilustruje jeho revoluční přístup, mísící bujnost impresionismu s jeho vlastní jedinečnou vizí. Emoční dopad je hmatatelný; to je víc než jen still life; je to pozvání, abyste si vychutnali pomíjivou krásu a jednoduché radosti života.