V tomto fascinujícím uměleckém díle se dvě zlaté hromady slámy pyšně tyčí na pozadí jemných vlnitých kopců, kde září energie letního rána. Celková kompozice přitahuje pohled dovnitř; dvě hromady, jedna větší a jedna menší, vytvářejí harmonickou rovnováhu, která zve diváka k prozkoumání této klidné krajiny. Světlo prostupuje atmosférou, vrhá jemné stíny a zvýrazňuje texturu slámy; každý tah štětce odhaluje příběh práce a štědrosti přírody. Živé zelené tóny trávy jsou proloženy teplými akcenty—žlutými a okrovými—odrážejícími objetí vycházejícího slunce. Tato scéna se zdá být živá s příslibem sklizně, ale šepoty klidu převažují, jako by svět zadržoval dech předtím, než začne rušné období.

Monetova charakteristická malba zde v plné síle září, s rychlými a živými tahy, které zachycují pomíjivé účinky světla a vzduchu. Barevná paleta, dominovaná měkkými, tlumenými tóny, prokládaná jasnějšími akcenty, evokuje snovou kvalitu, která je charakteristická pro impresionismus. V tomto díle je emocionální hloubka; rezonuje s nostalgií a hlubokým uznáním pro cykly přírody. Historicky se tyto hromady slámy staly opakovaným motivem v Monetově díle, symbolizujících vztah mezi lidstvem a zemědělskou krajinou. Tento obraz zachycuje okamžik v čase—kde se příroda a zemědělství proplétají—navždy uchovávajíc podstatu mírného rána, umytého zlatým světlem konce léta.