Pohled skrz dveře vytváří fascinující pocit intimity; divák a subjekt sdílejí nevyřčené spojení. Měkká látka závěsů je jemně zpracována, částečně skrývá scénu uvnitř a zároveň vyvolává zvědavost. Venku u okna stojí žena v živém červeném šátku uprostřed zasněžené krajiny; jasný odstín nádherně kontrastuje s chladnými tóny kolem ní, ať už uvnitř, nebo v zimní krajině. Monetovy tahy štětcem jsou uvolněné a přesto cílené, zachycující prchavý okamžik, kdy se příroda a lidstvo setkávají. Cítíme, jako bychom byli svědky mlčenlivého příběhu, který se rozvíjí, plného emocí a klidné kontemplace.

Kompozice snadno vyvažuje světlo a stín, čímž vytváří živou a přesto klidnou atmosféru. Kontrasty mezi červenou a bílou vyvolávají pocit tepla uprostřed chladu, naznačující touhu a pohodlí. Flora na pozadí jemně naznačuje přítomnost přírody, vytváří rám, který přitahuje pozornost k postavě. Claude Monet nás uvádí do světa, kde se čas jakoby zastavil; sníh venku zachycuje klid zimy, zatímco výraz ženy naznačuje vyprávění, které zve k dalšímu zkoumání. Tento kus epitomizuje jeho mistrovství v zachycování světla a emocí prostřednictvím barev a forem, jemně vyzývá diváky, aby přemýšleli o skrytých příbězích za scénami, čímž se stává nejen uměleckým dílem, ale také okamžikem zmrazeným v čase.