Umělecké dílo odhaluje scénu klidné krásy, vykreslenou výhradně v odstínech šedi a s detailní liniovou kresbou. Tyčící se stromy, jejichž větve se prolínají jako složitá krajka, rámují středovou cestu, vytvářejí pocit hloubky a zvou divákův pohled k vzdálenému světlu. Umělecké mistrovské použití šrafování a křížového šrafování vdechuje scéně texturu, což naznačuje drsnou kůru stromů a jemnou texturu vzdálené oblohy. Fontána s jemnou kaskádou dodává nádech elegance a dáma s dítětem stojí u východu ze zahrady.

Kompozice je vyvážená, se symetrickým uspořádáním stromů a formální architekturou, což naznačuje pocit pořádku a klidu. Celkový dojem je tiché zamyšlení, zvoucí diváka ke vstupu do tohoto zasněného světa. Nedostatek barev posiluje evokativní sílu díla a soustřeďuje divákovu pozornost na interakci světla a stínu a na složité detaily přírodního světa.