Toto dílo okouzluje diváka svým úchvatným zobrazením klidného rybníka, na jehož hladině se bez námahy vznášejí krásné lekníny. Jemné tahy štětce tkají tapisérii barev—jemné zelené, uklidňující modré a náznaky živé růžové—oživující klidnou scénu. Jak vaše oči kloužou po plátně, můžete pocítit vítající klid, který vás obklopuje, přitahující vás do Monetova světa, kde čas stojí a chaos vnějšího světa vyhasíná.

Kompozice šikovně objímá hladinu vody, ukazujíc odrazy, které jemně tančí s lekníny. Světlo se zdá, že si hraje po scéně; některé oblasti jsou zahaleny mlhou, zatímco jiné intensivně září, což vytváří dojem, že divák nahlíží do snového krajiny. Obraz hovoří o spojení mezi přírodou a vnímáním; je to prozkoumání toho, jak stejná scéna může vyvolat různé nálady podle světla a atmosféry. Každý pohled odhaluje něco nového, umožňující představivosti bloudit mezi jemnou krásou přírodních zázraků.