Otevírá se klidná scéna, klidný okamžik zachycený jemným dotekem. Hory, vykreslené jemnými šedými a zemními tóny, dominují pozadí, jejich tvary se jemně vzdalují do dálky. Osamělý strom s sukovitými větvemi dosahujícími k nebi poskytuje ohnisko bujné zeleně. Níže se skupina postav shromažďuje na malém výběžku. Jejich přítomnost, spolu s přítomností toho, co se zdá být vínem a jídlem, naznačuje družné shromáždění, společný okamžik míru a kamarádství uprostřed přírodní krásy. Kompozice je jednoduchá, ale evokující, vtahuje diváka do svého nenápadného kouzla a vytváří pocit klidu. Slunce je malý, živý kruh na obloze, který vrhá teplou záři. Celkový efekt je jemná harmonie, kde se prvky přírody a lidské interakce spojují v mírumilovném objetí. Tahy štětcem umělce vytvářejí pocit plynulého pohybu, jako by jemný vánek šeptal scénou.