Tento obraz zachycuje klidné miminko ležící na malém matraci plovoucím uprostřed bujné vodní krajiny. Dítě je obklopeno svatozáří, což naznačuje jeho božský význam a symbolizuje nevinnost a posvátnost. Okolo něj jsou jemné květiny a létající ptáci, kteří přidávají lyrickou jemnost k monumentálním ruinám v pozadí, připomínajícím staroegyptskou architekturu se sfingami a rozbitými sloupy. Kontrast mezi křehkým novým životem a tíhou historie je výrazný.

Umělec používá bohatou, teplou paletu dominovanou tmavými hnědými, zlatými a tlumenými zelenými tóny, mistrně kombinuje světlo a stín, aby evokoval tajemství a klid. Kompozice vede divákův pohled od zářícího miminka v popředí k záhadným ruinám, čímž vyzývá k zamyšlení nad plynutím času a božskou ochranou nevinnosti. Emoční dopad je něžný a zároveň vznešený, plný symboliky romantismu 19. století fascinovaného spiritualitou a exotickou minulostí.