Tento působivý kresba nás zavádí do mytologického dramatu, kde křídlatý sfinga, majestátní a impozantní, drží zápěstí zoufalého nahého muže, který visí na nebezpečném útesu vedle padlé postavy. Sfinga, korunovaná a vznešená, sedí na skalnaté římsě s znepokojující nehybností; jeho lví tělo a lidská tvář spojují sílu a tajemství. Umělec využívá jemné a precizní inkoustové linie k vyjádření drsné struktury skal a jemnosti lidské kůže, čímž vytváří výrazné kontrasty. Monochromatická paleta, dominovaná sepia a jemnými šedými tóny, posiluje ponurou náladu a nadčasovost. Kompozice vyzařuje napětí – vertikální propad, natažená ruka, klidný pohled sfingy – vyvolávající zároveň strach i fascinaci. Dílo zachycuje věčný boj mezi lidskou zranitelností a záhadnými silami, odrážejíc romantický zájem 19. století o mýty a vznešenost.