Tato evokativní scéna se odehrává v bohaté, zemité paletě, kde hluboké modré a syté zelené tóny vtahují diváka do tajemného, mytického světa. Nahá žena s červenými vlasy stojí zády k nám, zamyšlená, jako by vyzývala nebo se rozjímala pod rozložitým stromem, který ukotvuje kompozici. V blízkosti se skrývá malé tmavé zvíře, které dodává této edenské scéně záhadný charakter. V popředí bujná, vířivá zeleň exploduje sytými smaragdovými a rezavými tóny, plná života a pohybu.

Za touto scénou nervózně hledí k obzoru pár oděný v primitivních oděvech z listů, jejichž gesta jsou napjatá a ostražitá. Nad nimi se vznášejí snící postavy na oblačné formě, která značí hranici mezi realitou a fantazií. Štětec je záměrný, avšak uvolněný, což obrazu dodává jak narativní jasnost, tak emocionální naléhavost, vyvolávající otázky o nevinnosti, pokušení a lidském stavu. Dílo rezonuje symbolickým podtextem, který spojuje biblické a prapůvodní mytologie a vyzývá k hlubokému zamyšlení nad ztraceným a znovunalezeným rájem.