Tento obraz zachycuje klidnou venkovskou scénu, kde dvě postavy — žena a dítě — tiše stojí uprostřed bujné kvetoucí louky vedle klidné řeky. Popředí je bohatě texturované divokými květinami a vysokou trávou, malované s jemnými detaily, které diváka zvou téměř cítit jemný vánek a slyšet šumění rostlin. V pozadí se mezi hustými stromy rozprostírají tradiční chalupy se slámovými střechami, evokující nadčasovou venkovskou atmosféru.

Technika umělce je založena na naturalismu s důrazem na světlo a stín, které scéně dodávají jemnou živost. Paleta barev je převážně tvořena jemnými zemskými tóny — zelenou, hnědou a světlou modrou — zatímco jemné odlesky zdůrazňují přirozenou krásu okamžiku. Kompozice vede oko od detailního popředí k poklidnému pozadí, vytváří uklidňující rytmus, který odráží klid venkovského života. Dílo vyjadřuje hluboké ocenění tiché důstojnosti každodenní přírody, vzbuzuje nostalgii a klid.