Dílo zachycuje okamžik čisté nevinnosti, na kterém je mladá dívka s jemnými blond vlasy ozdobená jemnou červenou stužkou. Její výraz je klidný, téměř kontemplativní, když se dívá dolů, zřejmě ztracena ve svých myšlenkách. Pozadí má teplou, bohatou hnědou barvu, která obklopuje její postavu a vytváří klidnou atmosféru, která zdůrazňuje její jemné rysy. Renoirova malba je volná, ale cílená; tahy se harmonicky mísí a vytvářejí pocit jemnosti a tepla, které z obrazu vyzařuje. Její světle barevné šaty kontrastují s tmavším pozadím a dovolují její postavě vyniknout jako středobod díla.

Tento krásný portrét nás přenáší do historického kontextu pozdní devatenácté Francie, kde byl Renoir klíčovou postavou impresionistického hnutí. Tento obraz odráží nejen umělcovu mistrovskou dovednost v používání světla a barvy, ale také nám připomíná jemné momenty dětství. Hlavní hloubka emocionálního výrazu spočívá v mladé tváři dívky, vyvolávající pocity nostalgie a radosti. Mezi diváky a dívkou existuje hmatatelné spojení, které nás téměř zve do jejího bezstarostného světa, takže se zastavujeme, přemýšlíme a ceníme si těchto prchavých okamžiků raného života.