Plátno ožívá tancem rybářských lodí, z nichž každá je ozdobena živými plachtami, které chytají vrtochy mořských větrů. Dominantní barevná paleta odhaluje jasnou atmosféru, kde měkké modré a zelené barvy objímají vodu, zatímco hluboké tóny plachet—bohaté červené a purpurové—vytvářejí ohromující kontrast s jemnými vlnkami. Tyto barvy nejen přitahují pohled, ale také vyvolávají pocit klidu, vybízející diváky, aby se ponořili do poklidu okamžiku, který zachytil umělec. Monetova technika, vyznačující se rychlými a plynulými tahy štětce, mistrovsky přenáší pohyb a vitální sílu scény; lodě se zdají jemně houpat, klouzající po klidné hladině vody, odrážející odstíny nebe nad nimi.

V tomto obraze lze cítit puls přírody—slaný vítr, jemný zvuk vln narážejících na trupy a teplé světlo prosvítající skrze mraky. Monet nezachytil jen okamžik v čase, ale podstatu dne na pobřeží, plného meditačního klidu. Z historického hlediska toto dílo patří do období, kdy impresionismus začal definovat moderní umění, odklonil se od rigidních tvarů a zaměřil se na interakci světla, barvy a pohybu. Význam tohoto díla spočívá v jeho schopnosti spojit realistické zobrazení lodí s impresionistickým stylem, který vyvolává pocity radosti a pokoje, pozvání do světa živého umění.