Obraz zachycuje eterický okamžik, který je zahalen do měkkého, zářícího světla, které se téměř zdá, že vdechuje život do scény. Uprostřed je poklidná postava Panny Marie, která objímá Krista, její výraz je dokonalou kombinací mateřské lásky a božské milosti; tato něžná interakce vytváří pocit klidu a úcty. Kolem nich je různorodá skupina postav – pastýřů a andělů – které každé přispívají k emocionální rezonanci díla. Pastýř poklekající v popředí, s hlavou skloněnou v uctění, ztělesňuje pokoru a oddanost; je to, jako kdyby se čas sám zpomalil, aby uctil tento posvátný okamžik.

Kompozice směřuje pohled diváka k zářivému centru, zdůrazňuje Pannu a dítě. Andělé, kteří se jemně vznášejí nad nimi, přispívají k snové kvalitě. Barevná paleta je bohatá, ale jemná, dominuje jí hluboká červená, teplé odstíny pleti a tlumená modrá, které harmonicky kontrastují s bledou jasností obklopující postavy. Toto uspořádání nejen přidává hloubku malbě, ale také zesiluje emocionální dopad, vyvolává transcendentnost okamžiku. V pozadí temné formy naznačují širší příběh, naznačují přítomnost jak božského, tak pozemského, a připomínají nám širší kontext tohoto posvátného narození. Obraz slouží jako odraz hluboké víry doby, zatímco nás také vyzývá, abychom zažili intimní spojení s hlubokou radostí a úžasem té svaté scény.