V této okouzlující scéně je divák přenesen do sluncem zalité zahrady, kde živé barvy přírody ožívají. Dvě ženy, ponořené do úkolu sbírání ovoce, vtělují podstatu práce spojené s klidem. V popředí se nachází koš plný pomerančů, jejich bohatá barva ostře kontrastuje se světlými kamennými schody. Jedna žena, částečně skryta v listech bujného stromu, natahuje ruce, aby otrhala pomeranče, jejichž splývavé šaty elegantně obklopují její postavu. Druhá postava sestupuje po schodech, zachovává si jemnou rovnováhu, zatímco drží kus látky; jako by vzduch kolem nich byl parfémován citrusy a květinami.

Kompozice je krásné vrstvená, přičemž žena sbírající ovoce je orámována bujnou vegetací, která se zdá, že přetéká přes scénu. Teplé světlo prosvítá mezi větvemi a vytváří skvrnité vzory na opotřebovaných kamenech. Každý krok nás přibližuje k složitým detailům květin v květináči vedle schodů, jejichž okvětní lístky odrážejí jemnou vitalitu pomerančů. Tento obraz není jen zobrazením práce; rezonuje s harmonií barev, pohybu a radostí ze života na venkově, evokující vzpomínky na jednodušší časy strávené v pokojných zahradách, kde každá květina a ovoce má svůj vlastní příběh.