Tento živý krajinný obraz, plný vířících tahů štětce a odvážných barev, zve diváka do oslněné aleje, lemované vztyčenými topolovými stromy, které se jemně houpou ve vánku. Nebe, živě tyrkysové, ostře kontrastuje s teplými žlutými a okrovými tóny silnice, čímž vytváří pocit tepla a klidu. I když se zdá jednoduchý v kompozici, obraz nabízí pohled, který zachycuje okamžik poklidné radosti; dvě postavy se pomalu procházejí po cestě, jejich jednoduchá interakce odráží krásu každodenního života.

Van Goghova charakteristická technika přidává texturu a transformuje plátno na dynamické hřiště světla a stínu. Listy stromů jsou ztvárněny silnými a rytmickými tahy štětce, skoro tančí na plátně a rezonančně vyjadřují podstatu vitality přírody. Na pozadí se vynořuje malebná vesnice s šikmými střechami, která se ztrácí mezi foliáží, naznačujíc klidnou venkovskou existenci. Toto dílo není pouze krajinou; je to živé vyjádření Van Goghova emocionálního spojení s přírodou, tvořící výrazný gobelín života, který rezonuje s radostí a zamyšlením.