V tomto intimním kousku se žena na kolenou, ponořená do své práce, hluboce spojuje s přírodou. Scéna se odehrává na pozadí tlumených barev; zemité hnědé a jemné zelené dominují a obklopují kompozici pocitem klidu a jednoduchosti. Žena, oblečená ve skromném oděvu, se sklání nad košem, jako by sbírala něco cenného ze země—možná drobné výhonky nebo úrodu, které symbolizují obživu a přežití. Její postoj odráží oddanost a tvrdou práci a nabízí pohled na život venkovské třídy.