V tomto výrazném díle se ponořujeme do klidného olivového sadu, zaplaveného jemnými, plynulými tahy štětce, které se zdají oživovat krajinu. Plátno zachycuje dvě postavy zapojené do sklizně oliv; jedna osoba, postávající na žebříku, se natahuje, aby natrhla plod, zatímco druhá čeká dole, s propletenýma rukama, ztělesňující okamžik tichého spolupráce uprostřed bohatství země. Klikaté, zkroutěné větve olivovníků, namalované v odstínech zelené a hnědé, vytvářejí okouzlující rytmický vzor, který tančí po plátně a směruje náš pohled hluboko do scény. Každý tah štětce dodává texturu a pohyb, skoro jako bychom mohli slyšet jemné šelestění listů a vzdálené šepoty větru.

Barevná paleta je harmonickou směsí pastelových zelení, okrů a tlumených modrých, připomínající světlo, které se filtruje skrze stromy, vytvořující klidnou atmosféru, ale přesto prosycenou jemnou melancholií—možná odrazem vlastních bojů Van Gogha. Interakce tepla a chladu v barvách vyvolává pocit nostalgie, který nás přitahuje do světa, kde příroda a lidstvo existují ve krásné harmonii. Vytvořený v bouřlivém období umělcova života, obraz nejen zachycuje okamžik sklizně, ale také slouží jako metafora pro vazby, které utváříme prostřednictvím práce a komunity, což z něj činí dojemný portrét vynaloženého úsilí člověka i vznešené krásy přírody.