Tato klidná krajina zachycuje poklidnou venkovskou scénu, kde skupina pracovníků sklízí pod rozlehlou oblohou. Kompozice jemně vede zraky přes osluněné pole, poseté vozy se senem taženými voli a postavami s jemnými a výmluvnými gesty. Za pastorálním popředím se tyčí skupiny majestátních stromů, které podtrhují vlnitý terén svojí různorodou strukturou a hustotou. V dálce tiše stojí elegantní venkovský dům, jehož klasická forma harmonicky splývá s přírodním okolím, rámovaná jemným rozptýleným světlem evokujícím čas brzkého rána nebo pozdního odpoledne.

Umělec používá jemnou paletu tlumených zemských tónů v kontrastu s měkkými modrými a šedými odstíny oblohy, čímž vytváří pokojnou a kontemplativní atmosféru. Štětec je přesný, ale plynulý, zachycující jemný pohyb větru mezi stromy a klidný rytmus venkovského života. Dílo vyvolává nostalgii po pastorální klidu a blízkých vztazích mezi člověkem a přírodou na konci 18. století, odrážejíc tehdejší zájem o malebnost a pastorální ideály.