Dílo je fascinujícím ztvárněním přímořské scény, oživující přístav v odpoledních teplých zlatých tónech. Umělec mistrně zachytil podstatu klidného přístavu, kde se dřevěné rybářské lodě jemně kolébají na hladině vody; lesk odrazů přidává kompozici poetickou kvalitu. Tato interakce mezi loděmi a jejich okolím vytváří pocit harmonie, vyzývající diváka, aby v okamžiku setrval. Bohaté, texturované štětcovité tahy vyvolávají pocit světa plného aktivity a přitom obklopeného klidným objetím soumraku. Člověk téměř slyší tiché šplouchání vody o boky lodí a vzdálené smíchy rybářů, kteří končí svůj pracovní den.

Kompozice je pečlivě strukturována, lodě se nacházejí na předním plánu, zatímco malebné budovy přístavu se vzdalují do pozadí. Tyto struktury, malované v jemných odstínech bílé a světlé šedé, se zdají vyvstat ze země jako duchové námořní historie. Barevná paleta, dominující v zemitých hnědých, tlumených zelených a teplých žlutých, vytváří nostalgickou atmosféru, která přenáší diváka do jiné doby. V tomto díle je melancholická kvalita v aplikaci barvy, téměř jako šepoty vzpomínek na ty, kteří sem před námi přišli. V tomto díle umělec představuje nejen krajinu, ale i vyprávění o životě na pobřežích, vyzývá nás k úvahám o příbězích, které se skrývají ve vodách, které září.