Tento obraz zachycuje třpytivý tanec slunečního světla na hladině řeky pod starým kamenným mostem. Umělec používá jemnou techniku podobnou pointilismu, kdy nanáší malé tahy štětcem v pastelových odstínech – jemné modré, teplé oranžové a něžné zelené – které na vodě vytvářejí živou mozaiku. Kompozice vede zrak skrz oblouky mostu, kde samotná plachetnice a pták v letu oživují klidnou scenérii pohybem a životem.

Paleta barev je zároveň chladná i teplá, evokující klidné a pomíjivé momenty ranního nebo večerního světla. Řídce rostlé stromy a jemné lampy podél břehu přidávají tiché městské kouzlo, zakotvují impresionistický třpyt v reálném prostoru. Dílo přenáší diváka do okamžiku zavěšeného v čase – kde se světlo a voda spojují v poetickém objetí, vyvolávajícím pocity klidu, rozjímání a jemné nostalgie. Vzniklo na počátku 20. století a je svědectvím trvalé přitažlivosti zachytit pomíjivou krásu přírody prostřednictvím barvy a světla.