V této okouzlující scéně procházejí žena a malá dívka společně lesem prozářeným sluncem, vyzařující teplo a blízkost. Žena, elegantně oblečená do jemné modré blůzy a splývavé bílé sukně, zosobňuje ladnost a klid. Její klobouk zdobený jemným květinovým prvkem naznačuje spojení s přírodou a krásou, což je výrazný znak Renoirova díla. Malá dívka s kadeřemi zlaté barvy, které spadají z jejího vlastního roztomilého kloboučku, pevně drží ruku ženy, jako by se zakotvila v tomto veselém společenství.

Živá paleta barev – bohaté zelené, jemné modré a pastelové růžové – vdechuje plátno životem. Světlo proniká skrze stromy a vytváří harmonickou interakci mezi stíny a světly, která přitahuje diváka hlouběji do tohoto nostalgického okamžiku. Uvolněné a expresivní tahy štětce vyvolávají pocit jemnosti, zachycují nejen postavy, ale i podstatu slunečného dne. Renoirovo vyobrazení rodinné lásky zve diváka, aby se zamyslel nad vlastními cennými vztahy, vyvolávaje pocity radosti a klidu. Uprostřed tichého pozadí můžete téměř slyšet šum listí a jemný smích dětí hrajících si, což dělá tuto scénu živou a věčnou.