Umělecké dílo nás zve do chvíle tiché kontemplace. Žena, částečně zahalená, stojí u klidné vodní plochy. Sluneční světlo se filtruje přes listy velkého stromu a vrhá skvrnité stíny, které tančí na její kůži a okolní zeleni. Umělcova technika je patrná ve viditelných tazích štětce, které přispívají k celkové textuře a vytvářejí pocit pohybu a života. Barvy jsou jemné a tlumené, dominují zelené, modré a teplé tóny ženské pleti.

Kompozice je vyvážená, postava je umístěna mírně mimo střed, přitahuje oko a vytváří pocit intimity. Jemná křivka břehu řeky a klenuté větve stromu rámují scénu a vedou divákův pohled do dálky. Působí to jako ukradený okamžik, soukromé intermezzo mezi ženou a přírodou. Tento obraz je svědectvím krásy každodenního života, zachycující prchavý okamžik jemným dotykem. Celková nálada je klid a mír.