Tento působivý akvarel zachycuje zuřící vodopády pod pevný kamenný most zasazený do drsné horské krajiny. Kompozice je mistrně vyvážená; starý obloukový most přesahuje šířku obrazu a vede oko horizontálně proti vertikálnímu proudění vody, která prudce padá přes kameny v bílých pěnových kaskádách. Umělcova technika kombinuje jemné průhledné vrstvy s výraznými kontrasty — třpytivé stříkance vody jsou silně texturované, téměř živé, zatímco skalnaté svahy a vzdálené hory jsou namalovány v tlumených zemních a modrých tónech, což zdůrazňuje hloubku a divokou majestátnost.

Pod zataženou, avšak měkce osvětlenou oblohou scéna dýchá neustálým pohybem přírody — téměř slyšíte dunění a cítíte chladivou mlhu. Dílo odráží romantickou fascinaci počátku 19. století silou a vznešenou krásou přírody. Most, symbol lidského snažení, stojí odolný uprostřed nezkrotných živlů, vyvolávající současně klid a úžas. Místo je blízko Llanroost v Denbighshire, což scénu zasazuje do konkrétního geografického a kulturního kontextu, spojující skutečnost s poezií.